Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diagnóza: "langoš" (plus jehněčí - 247)

17. 09. 2012 12:00:18
Letní tábor, to z čehož jsem si léta, jako malá holka vozívala ty nejlepší zážitky, nejlepší kamarády, vzpomínky na strašidelné bojovky a ostružiním ošlehaná lýtka. To, co jsem netrpělivě vyčkávala celý červen, to, kde jsem se poprvé zamilovala, a také to, kde jsem udělala svoje největší průsery. To všechno představuje těch několik dní naplněných táboráky, spaním ve stanu a vařením v ešusu. Věřím, že ti, jež jsou z podobného těsta, a svoje mládí mohou definovati zrovna tak, vědí, o čem je řeč.

maxus.jpg

Jelikož ale ta malá, poprvé zamilovaná holka mizí kdesi v dálce, je teď na mě, abych stejně neobyčejné zážitky vytvářela pro ty mrňousky, co máme v oddíle teď. Je teď na mě, abych těmhle dětičkám připravila co možná nejzajímavější tři týdny z celých prázdnin a zároveň abych je při tom nezmrzačila, nebo jakkoliv duševně nepoškodila.

tabor_svetlo.JPG

Ono takové táboření, to není jen 19 dní skotačení na zelené louce s dětmi a pár vrstevníky. To je půl roku příprav, vyrábění rekvizit, vymýšlení zápletek a her, stříhání kartiček, zařizování dřeva na stavbu, pitné vody, stavebních materiálů, jídelníčku, peněz, dopravy – a tak dále a tak dále. No prostě všeho! A když tohle všechno je hotové, tak přichází oněch (v tu chvíli už vytoužených) 19 dní, při kterých máte na starost ty roztomilé hladové krky, které se s radostí co chvíli někde říznou, nebo popálí, takže stejně neděláte nic jiného, než stříháte náplasti a pumpujete studenou vodu (jo, a nebo kroutíte klíšťaty).

tobar_tma.jpg

Ani letos se to neobešlo bez nočního výjezdu do 30km vzdálené nemocnice. Jen si to představte. Dítě se svíjí v křečích břicha, nemůže dýchat (hysterický záchvat ze strachu) a vy jste tam sám (jakože zdravotník), s pěti vysokoškoláky, jedním zrezavělým formanem a víte, že po včerejší průtrži mračen, asi jen těžko sjedete tu zablácenou, podmáčenou cestu.

Ha! A to přesně se nám stalo. To, že náš mladý muž, nemůže dýchat, jsme tedy přiřkli hysterickému záchvatu. Ovšem píchání v břiše už tak banální nebylo. Po deseti minutách polohování a vyptávání se na typ bolesti nebylo zbytí. Zadní sedačku jsme vystlali spacáky, naložili skučící dítko a vyrazili směrem pryč z tábořiště. Jak už jsem říkala, ona rozblácená cesta, opravdu nebyla sjízdná a tak jsme museli vyrazit dolů z kopce směrem opačným – po louce.

Sjezd po louce byl naprosto hladký, až jsme narazili na elektrický plot. Tou cestou jsem jela už několikrát, takže jsem spolujezdce poinstruovala, aby vylezl ven, plot otevřel a jeli jsme po cestě dál. Normálně mívá místí farmář všechna svá stáda v jiném ohradníku na druhé straně louky, ale dnes? Blížíme se skoro už ke konci louky, když tu vidím, jak tam ty stračeny stojí a blískají na nás očičkama. Večer je asi pan majitel přemístil a tak jsme se ocitli přímo mezi nimi. Ups. Koukaly na nás, bučely a vůbec se jim to nelíbilo.

Chlapci se naštěstí díky všemu tomu drncaní udělalo trošku lépe, takže už se s ním dalo alespoň povídat. Velmi svižně jsme tedy vyjeli zpět z ohradníku a vzali to menší oklikou. Vyjeli jsme na asfaltku a hurá, za 40 minut jsme byli v Táborské nemocnici (40 minut strachu – „prosím, ať to není slepák“). Na ambulanci byli velmi svižní a milí. Avšak potom, co paní doktorka našeho malého chlapečka prohmatala, vyzpovídala a prohlásila: „Je to langoš!“ jsme se docela zasmáli. Nejspíš ho potrápil žlučník následkem tří česnekových langošů. UF!

deti_vari.jpg

Díky Bohu, všechno dobře dopadlo. Kdyby vás někoho zajímalo, jak vypadal náš tábor minulý rok, odkaz ZDE.

Jak jsem slíbila, zde je další z předprázdninových receptů, konkrétně na pečené jehněčí.

Pečené jehně (247):

Ingredience: jeden jehněčí zadek, sůl, 20 dkg másla, (1 dkg mouky)

Jehněčí nebo kůzlečí zadek opereme, osušíme a osolíme. Na pekáči si rozpustíme máslo, na dno vložíme 2 špejle (aby na pekáč nepřilehl). Peče se nejdříve ve vlastní šťávě, načež se obrátí, trochu podlije vařící vodou a upeče do červena. Zadeček jest upečen za 1 a 1⁄2 hodiny. Horký nakrájíme a podáváme se šťávou. Připravujeme-li více šťávy, zaprášíme ji moukou, zředíme, povaříme a procedíme. Při pečení poléváme maso často šťávou, aby nevyschlo.

jehnecipred.jpg

Moje poznámky:

Problém číslo jedna byl, že jsme na to vynikající jehněčí měli strašnou chuť a přišlo nám (všem), že takhle, jenom na másle by ho byla škoda. Nešlo to. Přidala jsem tam několik rozmačkaných stroužků česneku. Šťávu jsem na konec moukou nezasypávala, ani necedila. Maso bylo naprosto úžasné! Měkké, šťavnaté a velmi chutné! Doporučuji. S vychlazeným cidrem, špenátem a bramborovými gnocchi - geniální.

jehneci.jpg

Autor: Anna Grosmanová | pondělí 17.9.2012 12:00 | karma článku: 19.78 | přečteno: 2136x

Další články blogera

Anna Grosmanová

Třený knedlík k zajíci na smetaně (294)

Změna editoru na tvorbu článků a pozvání na Expo s prezentací o projektu Sandtnerová, mně nečekaně donutila se zase rozhýbat. Ku třístovce opravdu pomalu (haha Slow Food), ale jistě. Kdo z vás projekt Sandtnerová neznáte - ZDE!

16.6.2015 v 11:30 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 1793 | Diskuse

Anna Grosmanová

Zabijačka a České koláče II. (293)

Je čas zabijaček. Za týden tu je popeleční středa a tak je čas si dopřát ještě trochu ovárku, tlačenky a nebo kulatých makových koláčků. Já jsem podle Sandtnerky tentokrát vyzkoušela České koláče II., které jsem na zabijačku přinesla. Zároveň jsem využila situace a na naší českou zabijačku pozvala kamarády z Holandska a Německa. Všichni koukali jak diví, jak nám tu kořalka teče proudem, ale přesto zvládneme zpracovat jedno a půl prasete, jakoby nic. Sami posuďte dle fotek, jestli se nám jitrnice povedly!

11.2.2015 v 12:00 | Karma článku: 18.45 | Přečteno: 1683 | Diskuse

Anna Grosmanová

Hamburská kýta opravdu vařená v Hamburku (292)

Projekt Sandtnerová se vydal v lednu na cestu po Evropě a to rovnou po proudu Labe až k Severnímu moři. No a není přeci nic jednoduššího, než v Hamburku upéct rovnou Sandtnerčinu Hamburskou kýtu!

7.1.2015 v 14:15 | Karma článku: 13.99 | Přečteno: 1675 | Diskuse

Anna Grosmanová

Žloutkový krém v osmipatrovém dortu (291)

Žloutkový krém je radost. Miluju tu chvíli, kdy se „tak akorát teplé“ máslo smíchá se žloutky a cukrem. Nejen že to evokuje vánoce, ale je to prostě STRAŠNĚ dobrý.

10.11.2014 v 11:10 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 2314 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Alice Kopřivová

Jak jsem dojila peřiny!

Když nemáte na chalupě přístřešek na auto, když trošku víc zaprší a když vás to prostě "nemine":...a v noci to s vámi vibruje!

20.7.2017 v 18:56 | Karma článku: 15.08 | Přečteno: 501 | Diskuse

Mirka Pantlíková

První zájezd do kapitalistické ciziny

Dnes již není pro nás problémem vypravit se na dovolenou kamkoli ve světě. Samozřejmě jen tam, kam nám naše finance dovolí... Dávno je doba, kdy nám to dovoleno nebylo.

20.7.2017 v 13:57 | Karma článku: 12.18 | Přečteno: 692 | Diskuse

Aneta Nováková

Budeš šlapat chodník!

Jsem pro něj něco jako cvičená opička nebo pes, který musí poslouchat na slovo. Jen on ví, co je pro mě nejlepší.

19.7.2017 v 19:33 | Karma článku: 21.90 | Přečteno: 3207 | Diskuse

Kateřina Kostrůnková

Romská dívka mi zbořila předsudky

O tom, že i já mám své předsudky a jak lehce se dají zbourat, jsem se nedávno přesvědčila na vlastní kůži. Při banálním zákroku v nemocnici jsem se setkala s romskou dívkou, která podstupovala umělé přerušení těhotenství.

18.7.2017 v 15:52 | Karma článku: 32.15 | Přečteno: 2350 | Diskuse

Petra Polsen

Jak jsem šňupala kakao

Nedávno na internetu psali, že v Americe začali prodávat šňupací čokoládu. Jako nevyléčitelná závislačka na téhle pochoutce jsem pochopitelně zbystřila...

18.7.2017 v 7:53 | Karma článku: 12.79 | Přečteno: 314 | Diskuse
Počet článků 172 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3016
Ráda vařím, je mi 23 let, cestuji po Čechách i po světě. Mám ráda přírodu, a poctivé lokální potraviny___________ FACEBOOK: grosmanova.blog.idnes.cz

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.