Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Koprová omáčka - moje osobní oběť (259, 260)

5. 11. 2012 11:00:44
Pamatuji si, jak jsem ve školce a následně školní jídelně nejedla dvě jídla. Koprovou omáčku a dršťkovou polévku. Tu koprovku se do mě asi snažily chudinky družinářky vecpat opravdu vehementně, protože tu nejím až do dnes. Na dršťky už jsem si zvykla (i když je tedy také zrovna dvakrát nevyhledávám), ale koprovka? To je nepřítel číslo jedna. No a věřte nebo ne, pro blog jsem jí uvařila. Byla to oběť. Představa, že jí ani neochutnám, mi tak nějak neseděla a tak jsem jí uvařila, ochutnala a s radostí předala jiným. Prý byla v pořádku.

Asi je na čase přiznat se k jedné zásadní věci, kterou na mě stejnak brzy asi někdo z rodiny vyslepičí...Nebyla jsem odjakživa takový mlsný a náročný jazýček (ono doopravdy nejsem ani teď, jen si na to ráda hraju).

Ve skutečnosti jsem prý od tří do pěti let vyžadovala pouze rýži s taveňákem. Nesmělo to mít jinou barvu než bílou. Prý jsem ještě zkousla zelenou papriku, ale to bylo vše. Pak podle rodinných zdrojů nastoupilo moje takzvané „období bramborové kaše z pytlíku“. Běda jak prý byla z brambor. Tu jsem pod výhružkou trestu smrti vyžadovala další dva roky. Pak přišel velký zlom a kaši už jsem nemohla ani cítit. Místo toho jsem se zamilovala do hermelínu roztaveného v mikrovlnce. No a pak už se to pomalu začalo měnit. Uměla jsem vařit buřtguláš. Ten mě naučila máma.

Máma tvrdí, že díky mým prapodivným stravovacím návykům a vzdoru vůči domácí kvalitní stravě přestala složitě vyvářet. Což je asi pravda, protože od doby, co jsem tu kvalitní domácí stravu (asi tak od patnácti) začala vyžadovat, si nevzpomínám, že by to s vařením pro mě nějak moc přeháněla. Asi měla vztek, že jsem celá ta léta její vynikající kuchyni odmítala a vyměňovala za pytlíkové kaše a teď jsem si vzpomněla, že bych chtěla vyvářet. Takže se jí vlastně ani nedivím.

Mno, a takhle je to se mnou, tou slečnou bloggerkou, co studuje kvalitu potravin. Haha.

Koprová omáčka (259)

Ingredience: 2 dkg másla, 3 dkg mouky, sůl, kopr, cukr, ocet, 3 lžíce husté kyselé smetany, 1 žloutek

Z másla a mouky si uděláme světležlutou jíšku, zředíme jí polévkou a povaříme. Opraný usekaný kopr do ní vložíme, podle chuti ji osladíme, osolíme, okyselíme a před podáváním zamícháme do omáčky ve smetaně umíchaný žloutek.

koprovka.jpg

Moje poznámky:

Jíšková symfonie opět v jiném podání. Bez mouky prostě ani ránu. Ale jinak docela snadná omajda.

Koupili jsme novou pánev a tak jsme ji potřebovali odpan(v)it. Proto jsme si také nedávno udělali bramborové placky (viz dále).

Bramborové placky se škvarky (260)

Ingredience: 50 dkg brambor (vařených a lisovaných), sůl, 28 dkg polohrubé mouky, 22 dg škvarků, 3 žloutky

Ve slupce uvařené brambory prolisujeme, osolíme a dáme na vál, do připravené polohrubé mouky. Pak přidáme dobře rozsekané studené vepřové škvarečky a žloutky. Vypracujeme těsto, vyválíme z něho na pomoučeném vále plást a vykrajujeme placky. Složíme je na suchý plech a v přiměřeně teplé troubě je upečeme do růžova. Pečené potřeme sádlem a podáváme.

Moje poznámky:

Půlku placek jsme dali do trouby a půlku jsme dělali na pánvi. Výsledek se o moc nelišil, ale shodli jsme se na tom, že z pánve nebyly tak suché. Jinak můžu říct, že nejsou špatné, ale moje nejoblíbenější asi nebudou. Z dětství mám zafixované jakési placky od mámy, které byly žluťoučké a vláčné. Takže tyto se opravdu chytit u nás doma nemohou.

Můj facebook

Autor: Anna Grosmanová | pondělí 5.11.2012 11:00 | karma článku: 14.07 | přečteno: 2332x

Další články blogera

Anna Grosmanová

Třený knedlík k zajíci na smetaně (294)

Změna editoru na tvorbu článků a pozvání na Expo s prezentací o projektu Sandtnerová, mně nečekaně donutila se zase rozhýbat. Ku třístovce opravdu pomalu (haha Slow Food), ale jistě. Kdo z vás projekt Sandtnerová neznáte - ZDE!

16.6.2015 v 11:30 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 1833 | Diskuse

Anna Grosmanová

Zabijačka a České koláče II. (293)

Je čas zabijaček. Za týden tu je popeleční středa a tak je čas si dopřát ještě trochu ovárku, tlačenky a nebo kulatých makových koláčků. Já jsem podle Sandtnerky tentokrát vyzkoušela České koláče II., které jsem na zabijačku přinesla. Zároveň jsem využila situace a na naší českou zabijačku pozvala kamarády z Holandska a Německa. Všichni koukali jak diví, jak nám tu kořalka teče proudem, ale přesto zvládneme zpracovat jedno a půl prasete, jakoby nic. Sami posuďte dle fotek, jestli se nám jitrnice povedly!

11.2.2015 v 12:00 | Karma článku: 18.45 | Přečteno: 1713 | Diskuse

Anna Grosmanová

Hamburská kýta opravdu vařená v Hamburku (292)

Projekt Sandtnerová se vydal v lednu na cestu po Evropě a to rovnou po proudu Labe až k Severnímu moři. No a není přeci nic jednoduššího, než v Hamburku upéct rovnou Sandtnerčinu Hamburskou kýtu!

7.1.2015 v 14:15 | Karma článku: 13.99 | Přečteno: 1711 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Mirka Součková

Rozhodnutí vladaře (nad svým životem)

Když odchází síly, nechce se už být, nechtěl jsem přežívat, jen naplno žít. Zářit a milovat a naplno hrát, cítit a pracovat - dělat, co mám rád.

24.9.2017 v 21:55 | Karma článku: 9.66 | Přečteno: 196 | Diskuse

Jitka Štanclová

Děcka, hybaj do kanafasu!

Nebo taky "do cích, na kutě, do peřin". Všechny výrazy směřovaly do míst, kam se nám, děckám, ale vůbec nechtělo.

24.9.2017 v 20:05 | Karma článku: 11.57 | Přečteno: 171 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

Nic nechtít

Už jste se setkali s návody na zaručeně spokojený život, které vám naprosto nefungovaly? A vašim známým také ne? Přitom některé z nich vypadaly velice rozumně a lákavě. Jak to?

24.9.2017 v 16:28 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 355 | Diskuse

Ivana Dianová

Jak jsem se seznamovala a seznamovala a seznamovala...

Lidé se seznamují všelijak. Kamarádka si například dala inzerát. Byla jsem zděšená, když mi to volala. "Co když ti na rande přijde úchyl? vydechla jsem roztřeseně. Být to já, mám úchyla stoprocentně! Nebo i dva!

23.9.2017 v 21:05 | Karma článku: 30.50 | Přečteno: 4868 | Diskuse

Daniela Bulířová

Jak snadné je BÝT ŽENOU?

Byla-li naše matka ženou ve své pravé podstatě, pak pro nás není obtížné projevovat svoji ženskost. Ukazovat světu svoji jemnou stránku. Být silnou a zároveň křehkou.

22.9.2017 v 22:54 | Karma článku: 7.11 | Přečteno: 315 | Diskuse
Počet článků 172 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3032
Ráda vařím, je mi 23 let, cestuji po Čechách i po světě. Mám ráda přírodu, a poctivé lokální potraviny___________ FACEBOOK: grosmanova.blog.idnes.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.