Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pět dní v Turíně na největším setkání jídlomilců

16. 11. 2012 13:12:25
Jedna z nejvýznamnějších akcí roku v oblasti dobrého jídla se konala přímo v srdci celkem nedávné olympijské metropole, Turína. Právě díky zimním olympijským hrám z roku 2007 se může Turín pyšnit svojí skvělou a zcela novou infrastrukturou, takže pro něj něco kolem 220 000 návštěvníků letošního kongresu a veletrhu nebyl žádný problém.


turin_metro2.jpg

je vidět kam jedete, je vidět vlak v protisměru, připadáte si jako v zábavním parku na horské dráze - jo, a nemá to řidiče

metro.jpgNa jednom z olympijských stadionů se konalo středeční zahájení, kde byli představeni delegáti ze všech účastnických zemí. Bylo jich okolo dvou stovek.

zahajeni.jpg

Pět dní, se italské kongresové a exhibiční centrum Lingotto (bývalá proslulá továrna automobilky Fiat s testovací dráhou na střeše), nadouvalo produkty ze všech koutů světa. Okolo jednoho tisíce reprezentantů z Afriky, Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Evropy a Asie se sešlo, aby se spojilo a podpořilo ve vzájemné snaze o udržitelný rozvoj zemědělství, lokální produkci a pomalejší způsob výroby. Stovky rodinných firem a drobných zemědělců naplnily haly exhibičního centra stánky s ovocem, zeleninou, kořením, sýry, uzeninami, víny, medem, houbami a sladkostmi. Množství nabízených produktů bylo tak obrovské, že nestačily ani ony tři dny mé návštěvy, abych je všechny obešla, natož ochutnala. I přesto, jsem si ale mezi stánkaři, našla svoje oblíbence.

Kromě zemědělců a farmářů se na setkání Terra Madre a Slow Food, dalo také navštívit mnoho dalších akcí. Bylo na výběr z nepřeberného množství řízených ochutnávek, konferencí, přednášek a panelových diskusí.

syry_pan.jpg

Jedním z mých oblíbených stánků, byl bez pochyby prodejce sýrů z Francie. Z dálky vypadal jako krámek s podzimním listím, ale po tom, co jsem přistoupila blíže, jsem pochopila, že se nejedná o listopadový žertík, nýbrž o způsob balení plísňových sýrů. Pod vrstvou javorových, dubových a habrových listů se skrývaly sýry, rozmanitých příchutí, tvarů a cen. Našly se tam sýry obalené v pepři, ve vřesu, ale i v kaštanech.

syr_2.jpg

babovicka.jpg

Rozmanitost produktů nebrala konce ani u stánku s nugátem (cukrářská hmota podobná tureckému medu) z Provance. Regály přetékaly nugátem se všemi možnými příchutěmi. Hrušková, šafránová, rajčatová, pistáciová, olivová, karamelová a mnoho dalších. Připadala jsem si skoro jako v Harry Potter v obchodě s žertovnými cukrovinkami. Prodejci neznali hranic a nacpali do mě ochutnávek, že se mi pusa slepila a nic dalšího už jsem dovnitř nedostala.

nougat_pan.jpg

nougat_pani.jpg

Bylo tedy na čase začít trávit a jít si něco zajímavého poslechnout. Na programu byla konference o etiketách a správném označování potravin. Zapnula jsem si kanál s anglickým překladem, posadila se na papírovou, recyklovatelnou židli a hodinu poslouchala pět specialistů, debatujících o tom, co by mělo a co by nemělo na obalech a etiketách být.

A takhle to běželo po celou dobu veletrhu. Ochutnávky, konference, řízené degustace, rozlišné jazyky i akcenty, barvy pleti, rozmanité velikosti dýní, brambor (40 druhů) ba dokonce rýží a nakonec i spousta nových poznatků z oblasti gastronomie.

například 40 druhů brambor

40_Druhu_brambor.jpg

Itálie, jakožto organizátorská země, samozřejmě s prezentací vlastních produktů nezůstala pozadu. Naopak, naplnila halu o velikosti zhruba tří fotbalových hřišť pouze stánky se svými lokálními lahůdkami. Každá italská provincie byla zastoupena minimálně jedním typickým produktem pro danou oblast, takže jste mohli ochutnat prosciutto z Pienmontu, olivový olej brčálové barvy ze Sicilie, špičatá rajčata z Lombardie, ančovičky z pobřeží nebo sýry z Toskánska. To všechno jste mohli ochutnat, probrat s lidmi, kteří je vlastnoručně vyrobili a následně zakoupit.

klobaasa.jpg

Itálie se nezapřela ani v oblasti vína. Celá jedna rozsáhlá sekce byla věnována víně a jeho popíjení. Na krk jste dostali plátěnou kapsičku, do které jste si vložili degustační skleničku a mohli jste si vesele vyrazit na ochutnávku jednoho z 1200 druhů vín, které byly pro Salone del Gusto vybrány.

cokolada.jpg

taky jsem se dozvěděla, jak se dělá čokoláda, nebo jak se praží káva

kava.jpg

Pokud jste se chtěli účastnit řízené ochutnávky, museli jste si na ní předem zajistit místo. Na výběr bylo zhruba ze sta různých ochutnávek a workshopů. Od párování vín se sýry až po rozpoznávání kávy podle původu. Pro členy Slow Food se cenově ochutnávky pohybovaly kolem 12 euro. Pro veřejnost okolo 20 euro. Workshopy se konaly přímo v areálu a tak bylo naprosto zásadní si ověřit místo konání dostatečně dopředu. Vzhledem k rozsahu exhibice, se vám totiž mohlo klidně stát, že než jste se dostali z jednoho konce výstaviště na druhý, byla půlka degustace za vámi. A to nejen proto, že areál byl opravdu nekonečně veliký, ale také proto, že byl naplněn desítkami skupin studentů a mladých školáků. Kličkování mezi školáky s taškou plnou jídla v jedné ruce, degustační sklenicí na krku, fotoaparátem a mapkou v ruce druhé, byla taková každodenní rozcvička, pro běžného návštěvníka Salone del Gusto.

A zbytek si budete muset přečíst ve jednom z příštích vydání časopisu F.O.O.D. :) juchí

kenya.jpg

mali.jpg

vlez_mi_na_zada.jpg

vilem_pece_pizuu.jpg

a takhle jsem dělala tu pizzu - ZDE ODKAZ NA MŮJ FACEBOOK

Autor: Anna Grosmanová | pátek 16.11.2012 13:12 | karma článku: 17.82 | přečteno: 1825x

Další články blogera

Anna Grosmanová

Třený knedlík k zajíci na smetaně (294)

Změna editoru na tvorbu článků a pozvání na Expo s prezentací o projektu Sandtnerová, mně nečekaně donutila se zase rozhýbat. Ku třístovce opravdu pomalu (haha Slow Food), ale jistě. Kdo z vás projekt Sandtnerová neznáte - ZDE!

16.6.2015 v 11:30 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 1833 | Diskuse

Anna Grosmanová

Zabijačka a České koláče II. (293)

Je čas zabijaček. Za týden tu je popeleční středa a tak je čas si dopřát ještě trochu ovárku, tlačenky a nebo kulatých makových koláčků. Já jsem podle Sandtnerky tentokrát vyzkoušela České koláče II., které jsem na zabijačku přinesla. Zároveň jsem využila situace a na naší českou zabijačku pozvala kamarády z Holandska a Německa. Všichni koukali jak diví, jak nám tu kořalka teče proudem, ale přesto zvládneme zpracovat jedno a půl prasete, jakoby nic. Sami posuďte dle fotek, jestli se nám jitrnice povedly!

11.2.2015 v 12:00 | Karma článku: 18.45 | Přečteno: 1713 | Diskuse

Anna Grosmanová

Hamburská kýta opravdu vařená v Hamburku (292)

Projekt Sandtnerová se vydal v lednu na cestu po Evropě a to rovnou po proudu Labe až k Severnímu moři. No a není přeci nic jednoduššího, než v Hamburku upéct rovnou Sandtnerčinu Hamburskou kýtu!

7.1.2015 v 14:15 | Karma článku: 13.99 | Přečteno: 1711 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Řecku II.

I antický starověk měl stejně, jako měl a má nejen křesťanský svět své náboženské poutě a poutní místa. K těm nejvýznamnějším v Řecku patřila pouť do Epidaura, kterou každoročně podnikalo tisíce Řeků.

24.9.2017 v 13:00 | Karma článku: 10.86 | Přečteno: 277 | Diskuse

Horst Anton Haslbauer

Počasí nám škrtlo Matterhorn

Vyšel ale jiný výlet po nejstrmější dráze na světě vybudované v roce 1926. Někteří starší turisté dokonce odmítli si na to sednout.

24.9.2017 v 10:38 | Karma článku: 10.46 | Přečteno: 191 | Diskuse

Eva Tvrdá

Města v českém Slezsku 3

České Slezsko je lidnatou zemí s mnoha velkými městy, v nichž žije téměř půl milionu lidí. Při poznávání Slezska však mají zásadní význam města do 10 000 obyvatel, tedy města malá.

24.9.2017 v 10:27 | Karma článku: 15.57 | Přečteno: 274 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 14: Tajuplné ULAN-UDE, metropole Burjatska na řece Selenga

42-tunová hlava Lenina z černého mramoru nad hlavním náměstím, překrásné divadlo opery a baletu se zpívající fontánou před ním, perla "sibiřského baroka" katedrála Hodigitria, pivo Žatecký gus a soutěž o královnu krásy Burjatije..

24.9.2017 v 8:03 | Karma článku: 12.57 | Přečteno: 192 | Diskuse

Petr Bajnar

Zápisky z cesty po Řecku I.

Zemi, kterou jsem si letos vybral, jako cíl dovolené se stalo Řecko, které je považováno za kolébku naší evropské civilizace.

23.9.2017 v 14:44 | Karma článku: 14.06 | Přečteno: 372 | Diskuse
Počet článků 172 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3032
Ráda vařím, je mi 23 let, cestuji po Čechách i po světě. Mám ráda přírodu, a poctivé lokální potraviny___________ FACEBOOK: grosmanova.blog.idnes.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.