Na měsíc Francouzkou II.

14. 10. 2013 14:00:30
Pokračování blogu o mém výletu do Francie se z prostředí francouzského venkova přesouvá do nejromantičtějšího velkoměsta na světě. Tedy alespoň údajně nejromantičtějšího. Velká města mají mnoho společného, at už je to turistické centrum se stánky s cocacolou, matrjoškami a tričky I love ___, nebo nepořádek v méně atraktivních částech města, vždycky, když se v takovém městě trošku zorientujete, zjistíte, že mnoho rozdílů ve vaší vlastní metropoli nenajdete. S Prahou se Paříž liší v tom, že zásadní monumenty, jsou prostě o něco větší. No uvidíte sami, když se podíváte dál...

vyhled.jpg

výhled z bytu

Mám to štěstí, že mám v Paříži kamaráda Nicolase, který si tam na účet svých milovaných rodičů žije v celkem slušném dvoupokojovém bytě, celkem nedaleko Eiffelovi věže. Pozvánku jsem nemohla odmítnout a tak jsem se na jeden měsíc rozhodla jeho pařížský byteček okupovat. Měla jsem sice před-domluvenou brigádu u jednoho dobrého pařížského řezníka, ale nakonec se vše trošku zkomplikovalo a práci jsem během pobytu v Paříži neměla. Ukázalo se, že se dokážu zabavit i bez práce.

První noc jsme oslavovali s Nicolasovými kamarády v jednom zapadlém, ale milém podniku kousek od stanice metra République. Fakt, že pivo stojí 5 euro, mě nijak nepotěšil, ale nemohu říct, že jsem na to nebyla připravená. Strategie pro případ, že nechcete tolik utrácet, je nejlépe raději ani nejíst. To se v Paříži jen těžko praktikuje, obzvlášť, nasměrují-li vás místní hned v prvním týdnu do nejlepších obchodů s lokálními portavinami.

liska_v_posteli.jpg

První ráno v Paříži bylo věru mlhavé. Kupříkladu na posteli se mi zjevila liška Bystrouška. Nakonec jsem zjistila, že je to Nicolasův miláček, fenka jménem Sushi. Nicolasova oblíbená aktivita bylo hraní počítačových her na počítači a objednávání si donášky čerstvého Sushi, nebo pizzy až do bytu třeba ve dvě v noci, takže se brzy ukázalo, že Nicolas nemá uplně problém s penězi. To se potvrdilo také ve chvíli, když jsem byla poprvé konfrontována s Nicolasovou paní na uklízení.

Já šetřílek, jsem si v pondělí nakoupila a pak z toho až do pátku vařila, abych svoje prostředky držela na co nejúnosnější úrovni. Měla jsem plán, začít s přípravou hromady kuřecího vývaru. Vývar jsem dala večer vařit a někdy v noci ho vypla a nechala chladnout na plotně. Když jsem se ovšem kolem své desáté ranní vyklubala s postele s vidinou toho (snad ještě vlažného) vývaru ke snídani, zjistila jsem, že hrnec z plotny zmizel. „Á paní na uklízení ho asi dala do ledničky, to je od ní milé...“. A hle, ani náhodou, paní na uklízení ho v domnění, že je to nějaký Nicolasův týden starý odmáčející se sajrajt, chlístla do dřezu a hrnec pečlivě vydrhla. Nával vzteku a lítosti se po půlhodině hlasitého opakování „Merde, merde“ uklidnil a já byla ráda, že byt alespoň na chvíli vypadá k světu.

Nakonec jsem si ještě do hlavy nainstalovala fiktivní historku o tom, jak si můj naprosto dokonale vonící vývar paní uklízečka jen přelila do bandasky a odnesla si ho domů, což mě kupodivu drželo docela dlouho mimo stav totální deprese.

du_do_kostela.jpg

Celkem příjemná byla moje první cyklo-kraso-jízda po Paříži. Jela jsem z bytu po nábřeží až k Notre Damme, kam jsem zašla na nedělní mši. Půjčit si kolo v Paříži je ta nejsnazší věc a zároveň nejlepší volba pro transport. Hned jsem si koupila týdenní permanentku a mohla jsem vesele veřejné služby na vypůjčování kol začít využívat. Mše v Notre Damme byla super, i když kázání ve francouzštině mě výrazně přesvědčilo o tom, že bych se asi měla vrátit do školní lavice, spíš něž do té kostelní.

knezi.jpg

Kolem Eiffelovy věže jsem jezdila na kole skoro každý den a nakonec jsem tam vlastně nahoře ani nebyla. V případě Eiffelky je to porovnávání těch velikostí monumentů trošku extrém. Petřínská rozhledna vám v porovnání s tímto železným gigantem bude připadat jako skládačka z lega. Viděla jsem jí poprvé a byla jsem zcela vážně na chvíli konsternovaná. Lehla jsem si na trávu přímo pod ní, tak, abych na ní viděla a kochala jsem se, nekecám třeba dobrejch dvacet minut.

bunch_of_steel.jpg

železo jako železo

micina_eiffelka.jpg

nighttower.jpg

Paříž během léta žila, dalo by se říct plážovým životem. Po velké části bezprostředního pobřeží Sieny byly rozsety písečné pláže, beachvoleyballové kurty a coctail bary. Zcela jistě to bylo netradiční, ale musím říct, že poměrně příjemné.

dance.jpg

voley.jpg

Ovšem nejen ten plážový život proudil celou Paříží. Já osobně mám poměrně velkou slabost pro pouliční umělce a tak jsem pravidelně všechny své drobné zlaťáky rozdala muzikantům, tanečníkům, nebo žonglérům. Některé z nich jsem si přála zabalit do příručního zavazadla a odvést s sebou domů jako suvenýr. Například pětice mladých (až filmově vyhlížejících) mladíků na kolečkových bruslích, předvádějících nejrůznější brikule, si zasloužila nejeden bouřlivý potlesk a z mé strany hodně ovládání.

Stejně tak mi učaroval i černošský žonglér se zlatou rybkou na hlavě. No uznejte sami, kdo si při žonglování ještě postaví na hlavu vázu s rybou?

stMichel.jpg

náměstí St. Michel

suvenyr_ve_forme_inlajnisty.jpg

ryba_na_hlave.jpg

lady_montmartre.jpg

pompidou.jpg

Uměního jsem za celý svůj pobyt v Paříži měla mnoho. Velkou výhodou bylo, že vstupy do všech muzeí mají studenti do 26 let zdarma a tak jsem měla dveře do všech Louvrů, Museí moderního umění a Orsají otevřené. Popravdě, představte si, že chodíte čtyři dny za sebou po museích... To už vás pak zaujme opravdu jen málo co. Já osobně jsem už ke konci mých intelektuálních pochůzek, byla tak otupělá, že jsme si kupříkladu výrazně užila expozici v „růžovém salónku“.

gofuckyourselfwithart.jpg

K Paříži neodmyslitelně patří romantika a láska a tak chcete-li nebo ne, projevům tohoto rysu se prostě nevyhnete. Pokud vyhledáváte tu zasněnou a omráčenou stránku věci, můžete se vydat na jeden ze dvou mostů obsypanými kovovými zámky. Potkáte tam, milence s milenkami i milence s milenci, jak si dávají najevo své sliby (někdy i slipy) a je pravdou, že atmosféru na těchto žlutým kovem obtěžkaných mostech nelze zapřít. Druhé, trošku naturalističtější aspekty lásky, na vás zase vybafnou v osmnáctém arondissementu, kterému dominuje onen Červený mlýn...

moulinrouge.jpg

zamky.jpg

tangace.jpg

Když nemáš zámek, dej tam tangáče, víšco.

romaco_zamly.jpg

Autor: Anna; Grosmanová | pondělí 14.10.2013 14:00 | karma článku: 24.38 | přečteno: 2481x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.89 | Přečteno: 469 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 582 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 231 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 476 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 176 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3356
grosmanova.blog.idnes.cz
Anna Grosmanová? Cože, kdo? Studovala kvalitu produkce, před dlouhými lety psala foodblog, začala podnikat s vývary, provázet turisty po Praze a momentálně je na mateřské. Jinak řečeno, miluje vaření a nové výzvy. Hurá do toho!

___________ FACEBOOK: grosmanova.blog.idnes.cz

Instagram: @foodpioneer

WEB: www.foodpioneer.cz

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...