Anna Grosmanová

Nadívané vepřové řízky a předvolební guláš (276)

4. 02. 2013 14:20:39
Moje blogování za poslední tři týdny bylo opravdu bídné. O tom není diskuse. Někdo by tomu mohl říkat zimní spánek, moje babička by to nazvala lenost a někdo tomu říká zkouškové. Ten někdo jsem já. Zkouškové sice u nás, (jak se s oblibou říká „na hnojárně“) sice není zdaleka takové peklo, jako třeba na VŠCHT (lets face it, they are so much smarter), ale i tak, se nedá hovořit o zrovna snadném období. Obzvláště, pokud se ještě k tomu všemu, aktivně zapojíte do předvolebního boje. Popravdě, poslední měsíc se nesl v duchu anaerobní fermentace, Benešových dekretů, citrátového cyklu, natáčení předvolebních spotů, půdních bakterií a pana Aligátora.

Musím s tím už konečně ven, teď když už se to všechno začíná tak pomalu uklidňovat a ti, jenž chtěli shánět 500 000 podpisů na založení království, vychladli. Chci vám povyprávět o tom, jak sem se podílela na kampani a co to pro mě znamenalo. Myslím, že těm z vás, kteří volbu prezidenta viděli mimo jiné jako otázku vkusu, není třeba vysvětlovat, pro čí tým jsem kopala (a to s tou fotbalovou paralelou nejsem zas ta daleko od pravdy - viz zástupy skandujících fanoušků).

Ve dvojicích jsme jezdili po Středních Čechách s batohem na zádech a obráželi menší vesnice a městyse. Rozdávali jsme informace, mluvili s lidmi a zjišťovali, jaká je nálada ve společnosti. No musím přiznat, že jsem se docela rychle probrala ze svého růženkovského spánku, kterému se také jinak přezdívá „pražáctví“. Ta bublina, která se nafoukla nad Prahou a ve které my, vysokoškoláci, naši rodiče a známí žijeme, byla jen jedna velká předvolební iluze.

doksy.jpg

P1170760.JPG

My jsme ta čísla viděli, my jsme s těmi čísly mluvili. Jen jsme si je nechtěli připustit. A proto jsme pak v sobotu v Lucerna music baru jen civěli, jak spadlí z višně, protože jsme prostě jenom stále doufali, že to co jsme „tam venku“ zažili, není pravda.

barta2.jpg

A ono se to opravdu nikomu nedá dávat za zlé. Od toho máme holt demokracii. Takže ano, pan Aligátor je i můj prezident a nehodlám se podepisovat pod žádné protiakce. Na druhou stranu, je potřeba si uvědomit, po jak nesportovní a negativní cestě tam nakráčel. Za mě, naprosto otevřeně říkám, to bylo nečestné.

karloviny.jpg

Billboardy „Stop vládě, volte Zemana“ považuji za největší manipulaci a mystifikaci v dějinách předvolebních kampaní. Výroky tipu: „moje žena, na rozdíl od někoho, má české občanství“ nebo oslovení „pane první místopředsedo této vlády“ a mnoho dalších (ať už hraní na struny restitucí, nebo šlechtických titulů) mi přijdou levné. Ten obrázek (který by se až skoro hodil do rámečku), který se vyjevil bezprostředně po volbách na obrazovce, vlastně překypoval vtipem – Hůlka, šéf Lukoilu, Bohdalka a dcera pana Zemana, to bylo věru k popukání.

Fascinuje mě, jak když postavíte lidi proti sobě, jak jsou ochotni zase vytáhnout vidle a lopaty a jít si po krku. A to chci jen podpořit zkušeností z Neratovic, kde jsme (předkládám - dvě dívky) rozdávaly letáky a jakýsi pán (dospělý, postarší člověk) si sedl do auta, projel kolem nás a ukazoval na nás prostředníčky. Pro mě to bylo jen potvrzení toho, že buranství vítězí nad noblesou a aktivní plivání na druhé před nadhledem.

Koneckonců pravda, je (jak už říkal pan Kraus), že když se taxikáře v Americe zeptáte, koho znají z ČR, tak vám řeknou, že Jágra. Takže je to vlastně fuk.

Všechen ten předvolební boj byl ale také ještě doprovázen zkouškami z Biochemie, Mikrobiologie, Ekonomiky, Genetiky a tak podobně, takže si dokážete představit, jaká to byla legrace. Naštěstí týden po volbách, už jsem se trošku probala.

No probrala jsem se tedy opravdu na poslední chvíli. Dokonce tak moc na poslední chvíli, že jsem si ani nevšimla nominace na blogerku roku. Včera v půl jedné večer jsem z toho byla opravdu lehce opařená.

Co to ale znamená? Drazí fanoušci a čtenáři mého blogu, pokud chcete, hlasujte prosím na této stránce pro můj blog. Nevím jak je to možné, ale dostala jsem se do prvních deseti nominovaných. Budu moc ráda, když mě podpoříte :)

A teď zase zpátky k vaření. No tak jistě, že jsem něco připravila. Nadívané vepřové řízky!

Nadívané vepřové řízky I. (276)

Ingredience pro 5 osob: 50 dkg vepřového masa z kýty - sůl - 2 dkg mouky - 1 dkg másla - 2 dkg cibule - 10 dkg rýže - 3 dkg sádla - 4 dkg cibule - paprika - 1 dkg mouky - 5 dkg másla.

Z vepřového masa z kýty si nakrájíme řízky, sádlo ořežeme, pak je naklepeme, osolíme, potřeme usmaženou, drobně nakrájenou cibulkou a na každý vložíme kávovou lžičku spařené rýže, zatočíme je, povážeme tenkým, opraným motouzem, povrchu osolíme, obalíme moukou a zprudka je na sádle opečeme. V jiném kastrole na másle si usmažíme drobně nakrájenou cibulku, přidáme trochu papriky, opečené závitky tam vložíme, zalijeme polévkou a udusíme je do měkka.

Z měkkých závitků odstraníme motouz, šťávu zaprášíme moukou, zředíme, povaříme a procezenou nalijeme na maso.

P1309077.JPG

P1309094.JPG

P1309099.JPG

Moje poznámky: Poměr úsilí/výsledek bych nehodnotila jako zase tak úchvatný, ale chuťově to samozřejmě bylo v pořádku. Zajímavá změna, co do rolování a cibulky vevnitř. Na druhou stranu těchto omáček tipu "cibulka, zalej to vývarem, dej do toho špetku papriky a zapraš moukou" je tam stovky, takže takový průměr dalo by se říct.

Doplňky a nádobí na focení zapůjčila prodejna www.apropos-shop.cz

Odkaz na MŮJ FACEBOOK

Zvyšte článku karmu!
Autor: Anna Grosmanová | | karma: 16.93 | přečteno: 2207 ×
Facebook Twitter Google Plus

Diskuse

Vstoupit

V diskusi je 7 příspěvků.
Poslední z 4. 2. 2013, 23:13

Poslední články autora
PŘEJÍT NA ÚVODNÍ STRÁNKU iDNES.cz