3. března 2014
Když žena rožní, rozněžní i rozhněvaného muže
Není to tak dlouho, co jsem se vypravila do Amsterdamu. Netušila jsem, že se mi můj gastronomický svět otočí naruby, ale právě to se stalo. Střetnutím mnoha náhod a štěstí (a Slow Foodu) jsem se jednoho deštivého dne ocitla u rožně, dvou cca sedmdesátikilových vepřů a měla na starost je šest hodin otáčet, topit pod nimi, mazlit je, odlupovat kůrku a sundávat hotové kousky. Byla to práce, kterou jsem si myslela, že jedno děvče nemůže zastat samo, ale věřte nebo ne, opak se stal pravdou! :)
Přichomýtla jsem se tam vlastně k festivalu, na farmě Lindenhoff. Byl to opravdu zážitek...Na trhu, který se u toho konal jsem nakoupila barevné mrkve. Byly žluté, zelené, fialové i klasicky červené! Salát z nich hrál všemi barvami.
Připravila jsme pro vás fotoreportáž právě z tohoto farmářského festivalu, myslím si, že z toho to podstatné pochopíte...
Zatím si můžete procvičit jazyky tímto tematickým jazykolamem: "Něžná žena u rožně, snadno rozněžní i rozhněvaného muže"
A za odměnu jsem dostala takovouhle kytici. Žádný růže nebo tulipány, zeleninu!
Tihle chlapíci si to, co jsem urožnila odnášeli a s bramborovo-zeleninovým salátem, domácí majonézou a spoustou dalších dobrot to prodávali účastníkům festivalu. Naučila jsem se, jak se holandsky řekne prase a děkuji (varken a dank je wel) a můj trip se tak dal prohlásit za úspěšný.
Anna; Grosmanová
Proč už Česko není soběstačné v produkci potravin? A hrozí jejich nedostatek?
Já sama nevím. Ale ze zpráv nejen ze zahraničí je zjevné, že je třeba nastražit uši a vznést dotazy. Jaká je tedy situace ve světě a v Česku?
Anna; Grosmanová
„Co mám pořád vařit?“
Po prvotním šoku z přepadové virové okupace, přichází, jak se dalo čekat zákopová válka. Zákopová válka je ovšem jen pro vytrvalé. A tak jestli mezi vytrvalé typy nepatříte a připadáte si paralyzovaní nabízím inspiraci.
Anna; Grosmanová
Skladování jídla doma? Desetkrát větší šance, že se vyhodí.
Nikdy více, za posledních 30 let, nebylo třeba dávat pozor na to, aby se nám doma potraviny nekazili jako dnes. Jak na skladování potravin? A předně těch momentálně nejohroženějších? V tomto popisném návodu.
Anna; Grosmanová
Jídelníček na 14 dní, aneb jak nakoupit rozumně
Doma je nečekaně celá rodina, a tak to asi bude měsíc. Jak si naplánovat jídelníček a podle toho nákup, aby to mělo smysl, nestálo to moc peněz a času? Abyste nenakupovali zbytečnosti, co se zkazí a co nikdo nebude chtít jíst.
Anna; Grosmanová
Třený knedlík k zajíci na smetaně (294)
Změna editoru na tvorbu článků a pozvání na Expo s prezentací o projektu Sandtnerová, mně nečekaně donutila se zase rozhýbat. Ku třístovce opravdu pomalu (haha Slow Food), ale jistě. Kdo z vás projekt Sandtnerová neznáte - ZDE!
Anna; Grosmanová
Zabijačka a České koláče II. (293)
Je čas zabijaček. Za týden tu je popeleční středa a tak je čas si dopřát ještě trochu ovárku, tlačenky a nebo kulatých makových koláčků. Já jsem podle Sandtnerky tentokrát vyzkoušela České koláče II., které jsem na zabijačku přinesla. Zároveň jsem využila situace a na naší českou zabijačku pozvala kamarády z Holandska a Německa. Všichni koukali jak diví, jak nám tu kořalka teče proudem, ale přesto zvládneme zpracovat jedno a půl prasete, jakoby nic. Sami posuďte dle fotek, jestli se nám jitrnice povedly!
Anna; Grosmanová
Hamburská kýta opravdu vařená v Hamburku (292)
Projekt Sandtnerová se vydal v lednu na cestu po Evropě a to rovnou po proudu Labe až k Severnímu moři. No a není přeci nic jednoduššího, než v Hamburku upéct rovnou Sandtnerčinu Hamburskou kýtu!
Anna; Grosmanová
Žloutkový krém v osmipatrovém dortu (291)
Žloutkový krém je radost. Miluju tu chvíli, kdy se „tak akorát teplé“ máslo smíchá se žloutky a cukrem. Nejen že to evokuje vánoce, ale je to prostě STRAŠNĚ dobrý.
Anna; Grosmanová
Znojemská pečeně a ovocné knedlíky (289, 290)
Už aby byly Velikonoce! Letos jsem se rozhodla držet půst, takže už skoro měsíc nejím maso a musím se přiznat, že mně, masožroutovi to opravdu činí potíže. Nejen, že nevím co si dát v restauraci, když jdu na oběd (když pominu to, že se většinou žádná vegetariánská verze ani nenabízí), ale pomalu si ani nejsem schopná uvařit, když jsem doma. Přehršle těstovinových a bramborových jídel, samá čočka, tuňák a kila zeleniny. Je pravda, že zeleninu mám ráda a tak mi její zvýšená konzumace nevadí, ale hlad mám teda pořád.
Anna; Grosmanová
Kapoun, to je vykleštěný kohout (288)
Skončilo zkouškové, takže jsem teď strašně chytrá. Tak například, jsem takhle jednou v noci nad studiem genetiky zjistila, že slovo Mičurin není jen slovo, ale že člověk s takovým jménem byl významný ruský šlechtitel jablek. A já si vždycky myslela, že je to jen nějaká nadávka nebo zkomolenina. Omlouvám se tedy, pane Ivane Vladimiroviči Mičurine, to díky Vám máme tolik skvělých odrůd jablek.
Anna; Grosmanová
Na měsíc Francouzkou II.
Pokračování blogu o mém výletu do Francie se z prostředí francouzského venkova přesouvá do nejromantičtějšího velkoměsta na světě. Tedy alespoň údajně nejromantičtějšího. Velká města mají mnoho společného, at už je to turistické centrum se stánky s cocacolou, matrjoškami a tričky I love ___, nebo nepořádek v méně atraktivních částech města, vždycky, když se v takovém městě trošku zorientujete, zjistíte, že mnoho rozdílů ve vaší vlastní metropoli nenajdete. S Prahou se Paříž liší v tom, že zásadní monumenty, jsou prostě o něco větší. No uvidíte sami, když se podíváte dál...
Anna; Grosmanová
Na měsíc Francouzkou I.
Tak jsem se před měsícem vydala do Frantíkova, abych to tam pořádně omrkla. Myslím, že se mi to podařilo a podle stavu mého konta, dalo by se soudit, že jsem si pobyt v Paříži opravdu užila. Zprvu jsem měla předdomluvenou práci v řeznictví na rue de Vicor Hugo (něco jako Pařížská v Praze), ale to nedopadlo vzhledem k mé nedostatečné francouzštině a jejich potřebě mě upíchnout za kasu. Nakonec jsem si ale měsíc v zemi žabožroutů užila až do sytosti.
Anna; Grosmanová
Jarní dort; dědův infarkt (287)
Když se řekne „Jarní dort“, očekávali byste něco svěžího, nebo nadýchaného, zkrátka lehkého. Slovo "jarní" ve mně tak nějak evokuje svěžest. Haha. Při servírování TOHOTO jarního dortu jsem se regulérně bála, aby můj děda s babičkou nedostali infarkt. Jsou sice ještě docela dost pohodového věku i temperamentu, ale tohle by zabilo i koně.
Anna; Grosmanová
Grilovačka, ředkvičky a makovníčky (286)
U nás na škole teď bouří zkouškové, tak je ideální čas na to, si dodělat praxe na pozemcích. Posledně jsme svazkovali ředkvičky, sázeli pórek a také pleli mrkev. Já s oblibou říkám, že kdo se zemědělcem nenarodil, stane se jím na ČZU. Fotoreport ze Suchdola níže.
Anna; Grosmanová
Domácí majonéza a perník (284, 285)
Kam zmizela ta holka, co prej jakože uvaří celou Sandtnerku? Nebojte, je tu. Ale jako jó, je to s ní těžký. Na blogu sice ticho po pěšině, ale ve skutečnosti jsem se nezastavila. Poslední tři měsíce lítám někde mezi Kšánovo mrazákem, Suchdolem, organizací Slow Foodí mládeže a banánovkama. Abych se vyjádřila; „Kšánovo mrazákem“ znamená - na praxi u Frantška Kšány ml. „Suchdol“ znamená - škola a „Slow Foodí mládež“ znamená - Slow Food Youth Network Prague. "Banánovkama“ bez komentáře.
Anna; Grosmanová
Špičky k sobě a pokrč kolena! (282, 283)
Život mě pěkně prohání. Nenudím se ani na okamžik. O víkendu jsme například naše oddílové dětičky vytáhli na hory a pěkně jsme si s nimi zablbli. Náš oddíl se jmenuje Lacerta a podnikáme s ním všechny možné vylomeniny. Jednou z nich byla právě tahle víkendová lyžovačka.
Anna; Grosmanová
Zasněžená snídaně (279 - 281)
V pátek proběhlo vyhlašování ankety Bloger roku 2012. V ženské kategorii jsem obdržela krásné třetí místo, za které jsem samozřejmě velmi vděčná a tímto chci i poděkovat všem, kteří mi věnovali svůj hlas. Jsem moc ráda, že můžu díky idnes.cz publikovat svoje blogy a tak se setkávat (ať už virtuálně, nebo doopravdy) se zajímavými lidmi. Ještě jednou díky!
Anna; Grosmanová
"Hlavní průjezd Prahou tam udělejte!" aneb zabijačka na Václaváku
Já tomu nerozumím. Popeleční středa je čerstvě za námi a český národ juchá, slaví a přežírá se. Teda alespoň to tak vypadalo tuhle sobotu, kdy se dalo bez problémů vyrazit na zabijačku, nebo vesnický masopust. Tradice říká, že 40-ti denní půst začíná popeleční středou. A ta byla před pěti dny. Tak jak to, že se v Praze a blízkém okolí vaří ovar, plní střívka a chroupají škvarky? Upřímně, to mi trošku uniká, ale tak třeba mi to nějaký osvícenec vysvětlí.
Anna; Grosmanová
Ospalé neděle a kynutá bábovka (277)
Další díl ze seriálu "projekt Sandtnerová". V neděli se nedělá, v neděli se spí. A tak velmi stručně. Žádné zdlouhavé povídání, jen fotky a kynutá bábovka :)
Anna; Grosmanová
Nadívané vepřové řízky a předvolební guláš (276)
Moje blogování za poslední tři týdny bylo opravdu bídné. O tom není diskuse. Někdo by tomu mohl říkat zimní spánek, moje babička by to nazvala lenost a někdo tomu říká zkouškové. Ten někdo jsem já. Zkouškové sice u nás, (jak se s oblibou říká „na hnojárně“) sice není zdaleka takové peklo, jako třeba na VŠCHT (lets face it, they are so much smarter), ale i tak, se nedá hovořit o zrovna snadném období. Obzvláště, pokud se ještě k tomu všemu, aktivně zapojíte do předvolebního boje. Popravdě, poslední měsíc se nesl v duchu anaerobní fermentace, Benešových dekretů, citrátového cyklu, natáčení předvolebních spotů, půdních bakterií a pana Aligátora.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 176
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3356x
grosmanova.blog.idnes.cz
Anna Grosmanová? Cože, kdo? Studovala kvalitu produkce, před dlouhými lety psala foodblog, začala podnikat s vývary, provázet turisty po Praze a momentálně je na mateřské. Jinak řečeno, miluje vaření a nové výzvy. Hurá do toho!
___________ FACEBOOK: grosmanova.blog.idnes.cz
Instagram: @foodpioneer
WEB: www.foodpioneer.cz
Anna Grosmanová? Cože, kdo? Studovala kvalitu produkce, před dlouhými lety psala foodblog, začala podnikat s vývary, provázet turisty po Praze a momentálně je na mateřské. Jinak řečeno, miluje vaření a nové výzvy. Hurá do toho!
___________ FACEBOOK: grosmanova.blog.idnes.cz
Instagram: @foodpioneer
WEB: www.foodpioneer.cz
